Povídání o pivu v naší zemi: 1. díl

Doufám, že prvním dílem tohoto seriálu neznudím čtenáře, protože to holt musím pojmout jako vstupní epizodu. I podle české verze Wikipedie se jako země původu piva uvádí Mezopotámie, a to dokonce už někdy v 7. tisíciletí před naším letopočtem. Ale hned se tam zmiňuje, že staří Sumerové připravovali asi jen kvas a mimo to, že PIVO má být staroslověnský výraz, označující „nejobyčejnější“ nebo také jakýsi „nejrozšířenější“ nápoj. Jako oficiální definici si ještě uveďme, že pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti, vyráběný v pivovarech z obilného sladu, vody a chmele za pomocí pivovarnických kvasinek (ty jsou prý latinsky správně „Saccharomyces cerevisiae ssp“). A pro všechny texty slibuji, že se budu opírat o encyklopedie pouze tam, kde je nutno ověřit fakta. Jinými slovy: vynasnažím se použít co nejvíce svých poznatků opravdového fanouška piva a všeho, co s ním souvisí - coby své osoby i autora textů…

Netuším, zda vůbec kdy někdo konstatoval, že 95% veškerého umu a kouzel s nápojem zvaným pivo se realizuje v pivovaru. Znalejší oboru by mi mohli oponovat, že součástí řetězce jsou i další důležité provozy nebo fabriky (především sladovny), ale pro naše účely nazvěme celý hlavní proces výrobního postupu PIVOVAREM. A tady riskuji, že se mnou nebudou souhlasit mnozí hospodští, ale právě oněch do stovky spočítatelných „posledních 5%“ může být paradoxně nejdůležitějších! Jde totiž o načepování vlastního piva a tedy velmi jednoduchého a relativně malého soukolí v celém (technologickém) organismu. Jinými slovy: JAK NAČEPUJE hospodský koncové pivo a JAKOU technologií to bude provádět, může paradoxně zhatit celý proces, na jehož začátku jsou sklizně chmele - jež známe mnozí z mládí - nebo kombajny v lánech obilí, jejichž obsahy rezervoárů se postupně dostávají do sladoven a na další místa při poměrně složitém procesu výroby našeho národního nápoje. Mimochodem: naše „ČESKÉ PIVO“ má opravdu patentované mezinárodní označení a myslím, že nejen vyznavači tohoto nápoje ve všech odrůdách na to mohou být hrdí…

Součástí úvodní kapitoly Povídání budiž i nástin světových čísel o výrobě piva. Česká republika má být první ve spotřebě piva na hlavu: přes 160 litrů za rok, přičemž věkové kategorie ekonomicky aktivních lidí (35-45 roků) mají mít VÝRAZNĚ vyšší průměr. Přesto je ČR ve výrobě piva zhruba až 24tá s přibližně 19ti miliony hektolitrů udávaného výstavu. Tady hned pár zajímavostí. Celosvětová produkce má mít hodnotu přes 1,9 miliardy hektolitrů, což se pokusím převést na srozumitelnější porovnávání v dalších epizodách. První na světě v objemu výroby piva je teď nejlidnatější Čína se zhruba 25ti procenty světové produkce, druhé USA s cca 12% a naše roztomilá zemička pak má být „až“ na onom 24. místě, což činí asi 1% světových čísel. Sebevědomě lze ale za náš pivovarnický fonomén napsat, že i přes tento (velmi relativně) malý světový podíl je náš stát mateřským územím pro NJELEPŠÍ pivovarnický průmysl na celé planetě, jakkoli se může poctivost (vesměs) malých a středních pivovarů zdát narušována nadnárodními giganty, kteří v dílčích ohledech nedodržují vždy „staré dobré“ technologické postupy a výrobní procesy. K předchozímu asi relativně složitému souvětí se budu jako autor textu a provozovatel pohostinství opakovaně vracet…

V Galrii vstupního dílu jsou ilustrace dobře natočené Poličky (pravda, tahle by šla asi kapičku nadmíru Usmívající se), snímek unikátní tramvaje Starobrno (k té se detailně vrátím) a foto koncového kroku před konzumací... 

Main media

Fotogalerie

 

 

 

Aktuality

Lichý a tudíž nepřestupný rok 2019.

Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí… Obligátní začátek známého popěvku. Čas letí kalupem: ony jsou tu fakt zase Vánoce! V sobotu 8.

Pivovarnictví

Nějaký čas nepokračující (a tím kapku nepravidelný) seriál o pivu a pivovarech se dočkal.

webdesign A.G.A. studio